Odmrazování

Z VACC-CZ Wiki
Verze z 10. 8. 2016, 20:13, kterou vytvořil Brodhaq (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „''Autor Pavel Brodský'' ---- V souvislosti s již začatou zimní sezónou si dovolím připomenout několik základních faktů o této problematice. P…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Autor Pavel Brodský


V souvislosti s již začatou zimní sezónou si dovolím připomenout několik základních faktů o této problematice. Prvním bodem na seznamu je to nejdůležitější co je potřeba náležitě zdůraznit - icing je jedno z největších nebezpečí pro lítání. Nejdůležitějším pravidlem antiicingu tak zůstává - vyhni se nebo uteč (a to platí i pro airlinery). Protože jakákoliv vrstva něčeho na křídlech nebo stabilizátorech znamená snížení jejich parametrů...VELKE snížení. Jen pro představu - vrstvička tloušťky a střední zrnitosti šmirglpapíru na křídle zníží vztlak až o 30% a zvýší odpor až o 40%. A nejen to, sníží úhel náběhu při kterém dochází k pádu (pilot tak nedostává klasické varovné signály z příslušných varovných sond) a zvýší pádovou rychlost. A když si člověk vezme, že některá námraza není ani vidět...mno prostě škoda mluvit. David Dosoudil, B757

Pojmy: SAT = Static Air Temperature - teplota nerozrušeného okolního vzduchu. Někdy taky nazývaná True Outside Temperature

TAT = Total Air Temperature - maximální teplota vzduchu, kterou je možno získat adiabaticky přivedením vzduchu na nulovou rychlost (převodem kinetické energie na tepelnou). Velmi zjednodušeně celková nebo naměřená teplota Někdy taky nazývaná Outside Air Temperature.

TAT získáme, pokud sečteme SAT a tzv. RAM rise - navýšení teploty díky kompresi a tření v závislosti na TAS rychlosti, resp. jeho poměrnou část v závislosti na recovery faktoru. Tady existuje první mýtus a totiž ten, že TAT je zvýšená oproti SAT kvůli tření povrchu letadla způsobeném jeho pohybem vzduchem. Ne. TAT sonda je totiž schválně umístěná tak, aby byla mimo jakoukoliv mezní vrstvu a tak do ní vstupoval vzduch, který má okolní teplotu SAT. Zvýšení teploty způsobuje metoda měření - přivedení vzduchu na nulovou rychlost (adiabatický ohřev) a interní tření v sondě. Protože lze ale tento ohřev poměrně velmi přesně spočítat, můžeme tak příslušným vzorečkem získat SAT (což bychom asi těko dokázali, pokud bychom \"sbírali\" vzduch ohřátý třením letadla při pohybu vzduchem). A SAT je přece to co nás zajímá, že ;)

SAT se taky někdy označuje OAT (Outside Air Temperature)

TAT se taky někdy označuje RAT (Ram Air Temperature)

Odmrazování za letu Všechna standardní dopravní letadla jsou dnes vybavena nějakou formou odmrazování použitelnou za letu. Technologicky se odmrazování provádí buď foukáním horkého tlakového vzduchu na náběžné hrany (motorů, křídel, ocasu), nebo nafokováním gumových náběžek (ATRko), nebo litím nějaké nemrznoucí směsi skrz náběžku (např SR-22). Zde platí pravidlo, že se ice protection zapíná před vstupem do oblasti, kde očekáváte námrazu (je tam viditelná vlhkost, např. mrak nebo mlha). Lze provádět vzlety a přistání s puštěným odmrazováním, ovšem je potřeba to zahrnout do kalkulací rychlostí, jelikož to obvykle podstatně ubírá výkon motorů.

Odmrazování na zemi, především pak v LKPR Na zemi je většinou komplikované odmrazovat pomocí vlastního antiice který máte na letadle, jelikož motory běžící poblíž volnoběhu produkují nízký tlak, který moc neodmrazí, a navíc by odmrazování větší vrstvy ledu nebo sněhu na letadle trvalo věčnost. Proto se odmrazuje pomocí externích strojů - obvykle cisterna s ramenem, které se umí pohybovat okolo letadla a stříkat na něj směs. Odmrazovacích směsí je několik druhů, liší se teplotou na kteoru jsou připravené, účinky (jestli jen odmrazí již vytvořené rampouchy, nebo jestli letadlo ochrání i na nějakou dobu při a po vzletu), a tím pádem cenou (cena se pohybuje v řádech několika dolarů za litr - schválně kolik litrů je asi potřeba na postřik průměrného Boeingu). Rozhodnutí, jestli se bude de-icingovat, a volba směsi je VŽDY ROZHODNUTÍM VELITELE. Kdyby velitel chtěl odmrazovat v létě ve 40°C, může. Kdyby chtěl v zimě startovat s půl metrem sněhu na křídle, může. Žádost o odmrazování by měla zaznít na frekvenci Ruzyně DELIVERY při prvním navázání spojení! ATC si mezi sebou tuto informaci předají, a GND pošle letadlo na vhodnou DEICING AREA.

Příklad:

A: Ruzyně delivery, good evening, CSA666, information K, QNH 1005, request ATC clearence to Pardubice. Request de-icing.

C: CSA666, Ruzyně delivery, good evening, information K corect, QNH 1005, time check 04, CSA666 cleared to Pardubice, VOZ1A departure, sqk 1420.

A: Cleared to Pardubice, VOZ1A departure, sqk 1420, CSA666.

C: CSA666, readback correct, start up approved, for push back contact Ruzyně ground 121.9

A: Start up approved, for push back contact ground on 121.9, CSA666


A: Ruzyně ground, CSA666, request push back, stand 6.

C: CSA666, push back approved.

A: Push back approved, CSA666.

A: CSA666, ready to taxi, request deicing.

C: CSA666, taxi to deicing pad 1 via Z.

A: Taxi to deicing pad 1 via Z, CSA666.

po dokončení de-icingu, cca 5 minut

A: CSA666, after de-icing, ready to taxi

C: CSA666, taxi to holding point rwy 24 via Z, contact Ruzyně tower 118.1, ahoj

dále již standardně


Takže na tom vůbec nic není. Jak takový de-icing probíhá v LKPR na Z můžete vidět například tady

Míst, kde lze de-icing provádět je na LKPR více, a je na ATC aby rozhodl, které místo použijete. Konkrotně se jedná o:

DE-ICING Area 1 na taxiway Z

DE-ICING Area 2 na taxiway Z

DE-ICING Area 3 na taxiway AA

DE-ICING Area 4 v prostoru stání 50 a 51

DE-ICING Area 5 v prostoru stání 58

DE-ICING Area 6 v prostoru stání T6 (obvykle se nepoužívá)

Taxiway J na úrovni stání 53 - 54 (obvykle se nepoužívá)

Celý apron E

Prostor stání S1 - S9 na Jihu (pro letadla do 13 tun MTOW).

Nezapomínejte, že odmrazovací kapalina má velmi omezenou životnost, řádově několik minut po nanesení. Proto je potřeba odletět co nejdříve. Když se stane, že musíte např. na vyčkávacím místě čekat z důvodu provozu, je možné, že vám propadne, a je potřeba požádat o de-icing znovu (což stojí peníze). Více o problematice na stránce Námraza.

Tak směle do toho, pojďte přes zimu de-icingovat, řídící jsou na to připraveni! A kdo létáte kvalitní addony (například Maddog), tak máte de-icing v FSce opravdu nasimulován (nikoliv hýbání tahačů, ale komunikace s ground crew, a účinky oné kapaliny).