Rozdělení vzdušného prostoru: Porovnání verzí

Z VACC-CZ Wiki
Přejít na: navigace, hledání
 
Řádek 70: Řádek 70:
  
 
(Pozn.: letadlová stanice = letadlo, letecká stanice = pozemní stanice)
 
(Pozn.: letadlová stanice = letadlo, letecká stanice = pozemní stanice)
 +
 +
'''Regionální letiště v ČR na VATSIMu'''
 +
Výše uvedené platí obecně. Speciální případy jsou regionální letiště v ČR, jejichž APP řídící jednak řídí kromě TMA i příslušný "SNS" supernízký sektor (GND-FL125), a druhak se ještě suplují a to v pořadí: LKKV_APP řídí jen TMA, letiště a SNS Vary, LKTB_APP řídí TMA, letiště a SNS Brno a navíc v době nepřítomnosti LKKV_APP zastupuje a řídí i jeho prostory, a LKMT_APP řídí TMA, letiště a SNS Ostrava, a dále pak supluje v době nepřítomnosti Brno (vč. pravidla o přebírání Varů). Pro pochopení obrázek.
 +
 +
[[Soubor:Sektorizace.PNG]]
  
 
=ATIS na VATSIMU=   
 
=ATIS na VATSIMU=   

Aktuální verze z 1. 10. 2016, 16:01

Vzdušný prostor ČR je rozdělený horizontálními hranicemi do tříd označených písmeny C, D, E a G. Pro každou z těchto tříd jsou stanovena pravidla která stanoví jaké typy letů lze v daném prostoru provádět (IFR x VFR), zda a jaké služby poskytují stanoviště ŘLP, jaké jsou minimální meteorologické podmínky pro lety VFR, případná omezení rychlosti, požadavky na radiové spojení a zda let v prostoru dané třídy podléhá letovému povolení


Dále jsou okolo velkých letišť jsou definované oblasti označované jako CTR (řízený okrsek) a TMA (koncová řízená oblast) – resp. u vojenských letišť MCTR a MTMA (Military…). Tyto oblasti jsou definované horizontálně a vertikálně na leteckých mapách. Vzdušný prostor v těchto oblastech má vlastnosti třídy C (TMA Praha) nebo D (CTR a TMA ostatní).

CTR a TMA vypadá jako dort postavený vzhůru nohama: CTR je nejmenší a sahá od země do 3000 feetů (cca v okruhu 9 NM okolo letiště), TMA je horizontálně větší, ale nesahá na zem – jeho spodní hranice je nad CTR 3000 feetů, dále od letiště stoupá až k FL 65. Horní hranice je zpravidla ve FL 125 s výjimkou TMA Praha, kde je ve FL 165. Horizontální hranice je vyznačena na mapě a sahá v případě Ruzyně maximálně 30 NM od letiště. CTR i TMA nejsou ovšem kružnice, jsou to obrazce definované body a oblouky okolo radiomajáků. Navíc zejména v Praze se do sebe všelijak zakusují CTR Ruzyně, CTR Vodochody a MCTR Kbely. Pro seznámení se s jejich hranicemi jsou nezbytné příslušné mapy.

Pro nás je důležité že do TMA a už vůbec ne do CTR nemůžeme vstoupit bez souhlasu příslušného ATC stanoviště (zpravidla APP nebo TWR). V SATCu je možné poletovat i neřízeně, bez letového plánu, ale pouze v prostoru třídy G a E, tj. mimo CTR a TMA a do FL 85. V prostoru třídy C odpovídá i u VFR letů za rozstupy ATC.

Letům IFR se v prostorech třídy C, D a E poskytuje služba řízení letového provozu.

Letům VFR se tato služba poskytuje pouze v prostoru třídy C, v prostoru třídy D a je-li to možné i v prostoru třídy E se VFR letům poskytují pouze informace o provozu, rozstupy si zajišťují osádky samy.

ATC pozice na VATSIMu

Rozdělení vzdušného prostoru v LK FIR:

Klikněte pro větší obrázek

ACC, čili tzv. OBLAST (rozdělená na SECTORY)

světle modrá zobrazuje prostor odpovědnosti služby zvanou "Oblast" a její možné rozdělení oblasti na jednotlivé sektory.

Na VATSIMu platí:

- oblast řídí radarem a proto má volačku Praha_Radar (jinde: Mnichov Radar, Budapešť Radar, apod.)

- řídící "na oblasti" řídí všechen provoz od země do FL660, pokud jí do toho nevleze další řídící na nějakém letišti.

TMA

je oblast, kde řízení může provádět služba APPROACH (přibližovací služba). Kromě Praha_APP se v TMA mohou objevit též služba DEP (Departure - jen pro řízení odletů), ARR (Arrival - pro přílety) a služba DIR (Director - jen vektoruje letadla do ILSu). Prostor zvaný TMA se dále dělí třeba na TMAI, TMAII a TMAIII (viz mapy), ale ve všech řídí jeden APP, případně další jmenované pozice.

CTR

je prostor v těsné blízkosti letiště obvykle do výšky 2-5 tisíc feetů (zde 5000ft alt.) o poloměru cca 5 nm se středem na letišti (přesně viz mapy). Leteckou činnost v tomto prostoru koordinuje služba Tower (Ruzyně TWR), včetně pohybu letadel na přistávací a vzletové dráze. Pozor - nezměňujte označení prostoru u letiště (Cotrolled Area = CTR) a označení VATSIm-volačky oblastních řídících CENTER = také CTR. Tyto dvě zkratky spolu nemají NIC SPOLEČNÉHO.

GND - Ground Control

řídí všechny pohyby na ploše letiště kromě pohybů na vzletových a přistávacích drahách .

Kde a co je volačka Praha_RADAR?

Pokud je jakékoliv stanoviště ATC vybaveno radarem, tak se označuje třeba XXXX_Radar bez ohledu na to, zda vykonává činnost APP, ARR, DIR, DEP nebo CTRu.

Na VATSIMU se hraje na to, že všechna pracoviště mají radar, proto se běžně všichni nazývají RADAR, s vyjimkou služeb TWR, GND, DEL. Pozor, jsou volačky Praha Radar tam, kde ATC obsluhuje více letišť (Ruzyně + Kbely + Vodochodi) a naopak Ruzyně Radar, kde ATC obsluhuje jen Ruzyni!

Komu se kde mám hlásit??

Letadlo se hlásí tomu řídícímu, v jehož prostoru odpovědnosti se nachází. Prostor odpovědnosti ATC je vždy uvnitř těch barevných obdélníčku na obrázku. Pokud tedy vaše letadlo je v prostoru ohraničeném červeně - voláte TWR, pokud světle modře - voláte příslušnou oblast.

Jedinou obvyklou výjimkou bývá, že po vzletu jste sice v červené, ale protože rychle stoupáte, voláte po vzletu rovnou APP. Výše uvedené platí pokud jsou obsazeny všechny pozice - CTR i APP i TWR. Základní pravidlo ATC na VASTIMU je, že POKUD NENÍ PŘITOMNA NIŽŠÍ POZICE, PŘEBÍRÁ ŘÍZENÍ VŠECH LETADEL V JEJIM PROSTORU ŘÍDÍCÍ NA VYŠŠÍ POZICI dle následujícího schematu:

                                  _CTR --> _APP --> ( _DIR -->_ARR --> ) _TWR --> _GND --> _DEL

Př.: Pokud je přítomen XXZZ_TWR a XXXX_CTR, žádáte o letové povolení XXZZ_TWR a hned po vzletu voláte XXXX_CTR, protože CTR přebírá všechny činnosti nepřítomného APProuče. Jak postupovat, pokud je přítomen jen Praha Radar (=LKAA_CTR) ? Oblast působnosti XXXX_CTR sahá na VATSIMu až na zem a ne jako v reálu do 1000ft AGL. Radar proto dává letová povolení ze všech, službami TWR zrovna neobsazených IFR-letišť. Není to tedy tak, že by si letadla přebíral až po dosažení např. 1000ft alt. Z toho důvodu se oblasti (Radaru) musí před vzletem ohlásit i lety VFR z neřízených letišť (i lety pod 1000ft AGL).

Hlavním důvodem je , že VATSIM není technicky omezen "radarovou viditelností" letadel v nízkých altitudách jako v reálu, nýbrž vidí letadlo pořád stejně spolehlivě ať je na zemi nebo ve vzduchu a pak tím, aby si všichni pořádně užili

Jak postupovat při naladění ATC?

a) Na začátku musíte mít představu o tom, kde jste "na obrázku" , t.j. jakou pozici máte zavolat ( pokud jste mimo obsazený prostor).

b) V seznamu ATC najdete tuto pozici nebo odpovídající vyšší. Používat Servinfo nemusí být 100%ní, protože Servinfo obecně pracuje se zpožděním, je třeba použít seznam ATC v připojovacím softwaru..

c) Naladíte radio na frekvenci daného ATC, objeví se jeho informace v textové řádce a samočinně naladí jeho zvukový kanál, d ) V jeho textové informaci najdete obvykle i jeho volačku (př. Praha Radar).

e) Zavoláte ATC hlasem nebo textem na jeho frekvenci dle obvyklých pravidel, nikdy nepíšete nic do privátného chatu.

Při navazování spojení musí být vždy použity úplné volací značky. Zkrácené volací značky se použijí jedině po navázání spolehlivého spojení a za předpokladu že nemůže dojít k omylu. Letadlová stanice použije svou zkrácenou volací značku pouze v případě že byla tímto způsobem oslovena leteckou stanicí.

(Pozn.: letadlová stanice = letadlo, letecká stanice = pozemní stanice)

Regionální letiště v ČR na VATSIMu Výše uvedené platí obecně. Speciální případy jsou regionální letiště v ČR, jejichž APP řídící jednak řídí kromě TMA i příslušný "SNS" supernízký sektor (GND-FL125), a druhak se ještě suplují a to v pořadí: LKKV_APP řídí jen TMA, letiště a SNS Vary, LKTB_APP řídí TMA, letiště a SNS Brno a navíc v době nepřítomnosti LKKV_APP zastupuje a řídí i jeho prostory, a LKMT_APP řídí TMA, letiště a SNS Ostrava, a dále pak supluje v době nepřítomnosti Brno (vč. pravidla o přebírání Varů). Pro pochopení obrázek.

Sektorizace.PNG

ATIS na VATSIMU

Smyslem ATISu je sdělit co nejrychleji pilotům informace o letišti: tj. počasí, TL, dráha v užívání.ATIS existuje na VATSIMu na svoji vlastní frekvenci stejné jako v reálu pro každé letiště, kde je tato služba zavedena. ATIS existuje v textové i voice podobě, tj. po naladění uvedené frekvecne si jej lze přečíst a nebo poslechnout. Informace hlasové i textové by mělybýt stejné. ATIS zřizuje zásadně ATC, tj. pokud není ATC, není ani ATIS. V tom případě si informace o letišti musíte definovat sami, podle počasí (tecka METAR ICAO) a provozu tam. Není správné používat ATIS generovaný FSkou !!!!

S ATISEm se pracuje tak, že před prvním kontaktem s TWR si přeladíte na frekvenci ATIS a vyposlechnete jej, resp. zapíšete údaje v něm obsažené. Musíte si zapamatovat jeho název (KILO, SIERRA, LIMA, apod.). Pak přeladíte zpět na TWR a jemu ohlásíte, podle postupů pro komunikaci v manuálu , i označení vyposlechnutého ATISu - pozor, řídící tím automaticky předpokládá, že víte, co ATIS obsahuje!!! Podobně to probíhá na příletu, kdy označení ATISu hlásote při prvním kontaktu se službou APP (ne tedy _CTR).

Výšky a FLs na obrázku.

Na pravé stupnici je na obrázku výškové rozdělení v jednotkách buď feet AMSL (tj. Above Mean sea Level, neboli "nad mořem"), čili po letecku ALTITUDE (= s nastavením výškoměru na QNH), nad altitude 5000ft (=TA) pak v letových hladinách. V obrázku je vyznačena i TA (dána pevně AIPem) a TL, která ale není pevně ve FL60, nýbrž se mění s tlakem. Pro pochopení, jak se co hýbe při změně tlaku si představte, že celá oblast, kde se používají FL vlastně plave (proto je přerušená stupnice nad TL) podle aktuálního tlaku.

Zakázané prostory

Vedle prostorů vymezujících okrsky letišť a koncové oblasti jsou na území ČR vyhlášeny oblasti, do nichž je vstup buď stále, nebo po aktivaci omezen. Zakázané oblasti jsou označeny LK P s číslem (např. LK P1), omezené LK R s číslem a dále výškou dolní a horní hranice oblasti podobně jako třeba u TMA.